Accueil
L'association
Nous contacter
L'atelier de traduction
Caractères spéciaux


Tous les auteurs
Le poétisme
La littérature tchèque depuis 1945


Les ouvrages
Bibliographie générale des oeuvres traduites


Chronologie générale
Le printemps de Prague
Documents sur la période communiste
Masaryk


Quelques liens utiles


 

ROMANCE O KARLU IV

Král Karel s Buškem z Vilhartic
ted zasedli si k dubovému stolu -
ti dva už pili mnohou cíši spolu
a zapeli si z plných plic.
„ Nuž dej sem zlaté cíše, páže,
a nalej vína - dolej výš !
dnes, pane Bušku, cehos zvíš ! “
Král Karel vesel káže.

„ Zde po tom víne, Bušku, slyš,
domáci slunce naše vloni hrálo -
tot první vino, které v cechách zrálo -
aj tedy vzhuru, pijme již ! “
A pili - král však náhle prsknul -
„ To že je vino ? tenhle kvas ?
vždyt kriví ústa, láme vaz ! “
a zlostne rukou mrsknul.

„ Eh - vezu révu z Burgund sem, “
král dál a dál si v zlosti svoji vede,
„ a takovouhle pelun mne z ní zvede
ta velebená ceská zem !
Jsem presvedcen, když broskve vsadím,
že scesám trpké trnky s nich,
a chceš-li klidit pustý smích,
zde ruže sázet radím !

Však jaká zeme - taký lid !
vás kdyby ucit chteli všickni svatí,
zda všimnou si jich ceši palicatí -
bud svatý rád, když není bit !
jak bych zde mlátil otep slámy !
Necht chci co chci, za krátký cas
se všecko jinak zvrtne zas -
mám já to bídu s vámi ! “

Prec zase cíši k ústum zdvih´
a napiv se, své velké dobré oci
tet kradmo pres stul po soudruhu toci,
ten však je jako pena tich.
Jen - aby marne nezahálel -
pan Bušek mácel zub a pysk
a vino ku punebí tisk´
a po jazyku válel.

„ Ba je to bida, “ del zas král
a rychle zavdal sobe vina znovu,
tak rychle, jak by bránil zlému slovu,
však kolem úst již úsmev hrál.
„ Mám žízní umrít ? - na mou víru,
ty´s oslep´, páže, nevidiš,
že prede mnou je prázdná cíš ? -
A dej mi dobrou míru !

Pij, Bušku - již se nezarmut -
a poslyš, co ti král tvuj moudrý praví :
muj jazyk je jak známo vybíravý -
a našel již v tom vine chut.
Viš - zkoumat treba, Bušku milý !
to vino má svuj zvláštní ráz,
zprv trpké, ale milé zas -
My, myslím, se už vpili ! “

„„ Nu vidíš, králi : tak náš lid !
Má duši zvláštní - trochu drsná zdá se -
však kvete po svém, v osobité kráse - ““
ted prerušil svuj náhle klid
hned rozveselen Vilhartice -
„„ ach približ k tomu lidu hled
a pritiskneš svuj k nemu ret
a neodtrhneš vice ! ““

 

 

© Bohemica 2.0, 2001-2006 - Accueil - Contact