Accueil
L'association
Nous contacter
L'atelier de traduction
Caractères spéciaux


Tous les auteurs
Le poétisme
La littérature tchèque depuis 1945


Les ouvrages
Bibliographie générale des oeuvres traduites


Chronologie générale
Le printemps de Prague
Documents sur la période communiste
Masaryk


Quelques liens utiles


 

BALADA ZIMNÍ

Carodej šel po silnici
v mrazné zimní chumelici,
došel k šeré šibenici.
Sibenice trojram lysý,
na ní tri zlodeji visí.
Usednul. „Zde dobré bydlo.
Máte, hoši, pekné sídlo ! -
Ale ted už honem dolu,
ponoclehujem tu spolu ! “
Zaklel, máchnul rukou v kole,
hup ! a již jsou všichni dole.

Zasedli kruh ve príšerný.
Hlavy sobe napravují,
mistra chvalne pozdravují.
První jako pes je cerný,
kde ramena tu kolena,
brada veky neholena;
druhý s hlavou rozsochato,
s nohou drevem podepjatou;
tretí - pánbuh budiž s námi ! -
celý nahý - v ocích ledy,
Po tvári je jíním šedý
a po tele strechýl samý.

„ Vzkrísil jsem vás, dále žijte,
tropte dál svou lotrovinu,
za to mne dnes posloužíte.
V šibenice nocním stínu
pospolu se pobavíme,
vínem spijem, povyspíme.
Vzhuru, sneste, ceho treba,
jeden perin, druhý chleba,
tretí vína - kapka staci ! -
vzhuru, lette, pléme strací ! “
Vzlétli jako hejno ptací.

Vzduch jen hvizdnul divým letem
a jíž první snes' se zpátky.
„„ Nesu polštárícek malý,
uzmul jsem jej vdove chudé
churavícím pod ditetem;
trochu na nás bude krátký - ““
„ Však ho na nás dosti bude ! “
mistr tovaryše chválí;
riká slova, statek množe :
už tu ctvero mekké lože.
Nad hlavami teskné vání
jako dálné žalování.

A již je tu nazpet druhý.
„„ Nesu víno, šel jsem zchytra
na skrín kostelního sluhy,
melo ku mši sloužit zítra;
jen že je ho málo trochu - ““
„ Stací nám, muj dobrý hochu ! “
Mistr ríká svoje bludy
a již vína kolem sudy.
Ve vzduchu to lacne hucí,
jak když šedí vlci skucí.

Tretí tu a volá v plesu :
„„ Svecenou ti hostyj nesu !
Vyrval jsem ji knezi ctnému,
nes' ji k smrti nemocnému
na poslední posilnení ! ““
„ Dobrý chléb, když jiný není -
Hrom vtom bouchnul. - Co se deje ?
Zem se pod nohama chveje,
vzduch jak hlína, plný chmýru,
vše se tocí v náhlém víru,
co kde leži, co kde stojí,
vzhuru dolu lítá v roji,
a ti ctyri v divém kuru
letí jako plevy vzhuru.
Ješte zavzdechnutí táhlé
a zas ticho, ticho náhlé.

Zimní ticho. Prišlo ráno,
s nocí den se plave mísí,
nad silnicí trojram lysý,
na nem ctyri chlapi visí.

 

 

© Bohemica 2.0, 2001-2006 - Accueil - Contact